NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

čtvrtek 6. září 2018

Tak trochu jiná dovolená II.


Den čtvrtý
     ,,Babi, já z toho autobusu vidím celý svět!“ říká nadšeně Ema, když všechny společně cestujeme do čtrnáct kilometrů vzdáleného města, a já si uvědomím, jak ta dětská představa světa je od té naší dospělé, naprosto odlišná.
     Na představě společně stráveného dne se ale shodneme. Na farmářském trhu naše řady posílí dcera s Anežkou, a tak se ulicemi města šíří nebezpečné uskupení tří generací, čítající šest ženských.
Po návštěvě dětského hřiště, kde se nám tu nejmenší podaří dostatečně vyčerpat tak, že usne v kočárku, se vypravíme do Skřítkova hledat mezi pohádkovými postavičkami ukryté skřítky. Já zůstávám s Anežkou venku a s kočárkem jezdím úzkými uličkami Starého města. Ten kostel obejdu jednou, dvakrát, potřetí. ,,Při vstupu do věže si připravte drobné,“ stojí na ceduli u jeho zadního vchodu. Dívám se vzhůru a vím, že já po těch schodech nikdy nevystoupám. Přitom pohled shora na náměstí, historické jádro i jeho přilehlé uličky by mohl být tak fascinující. Ale já se raději dívám vzhůru.
Skřítci nejspíš nejstarší Elli příliš neuspokojí a více ji láká vedlejší vchod do Strašidelného podzemí. Ten, kdo se nechá zviklat je moje dcera a vydává se s ní po schodech dolů do tmavého prostoru. Když obě dvě z podzemí vyděšeně vyběhnou, jsem ráda, že jsem tam Emu s Amálkou s nimi nepustila.
Po společném obědě a dobré zmrzlině sedáme opět do autobusu a vracíme se zpět na chatu.
     Odpoledne propadám slizománii a společně s holkama hňoucám, patlám, natahuju a kroutím tu zázračnou hmotu. A protože ani dnes si děvčata cestou od autobusu neodpustila návštěvu obchodu  místního Vietnamce, dochází mu další z žádaných artiklů. Tetování.    
Improvizované Ellenčino tatoo studio je večer narvané k prasknutí, tvoří se fronty. První Amálka, která by nejraději měla potetované celé tělo, druhá Emička s představou potetovaného levého ramene různorodými obrázky a nakonec já, nechajíce se doslova ukecat k polepení svého stárnoucího těla alespoň dvěma malými motýlky.
A tak mám svoje první tetování v životě.

Den pátý
     Dopolední vyostřený dětský spor o figurku koníka si žádá radikální řešení. Je potřeba více koní. Proto nezbývá než doufat, že naše oblíbená prodejna je jimi zásobená. A protože majitel nejspíš moc dobře ví, co dnešním dětem třeba, o hodinu později již Ema s Amálkou ve společné hře s koňmi, rodí hříbě.
     Za celý týden jsme takhle rychle zahradu neměly uklizenou. Hrozba bouřky a zvedající se vítr nás donutí přestat hňoucat slizy a kombinovat jejich barvy, a zvedá nás ze židlí. Společně po zahradě sbíráme vše, co ty dvě malé roztahaly. Několikery boty, spoďáry, ručníky, plavky, ponča, hračky. Bouřka se sice nekoná, ale konečně zahrada zase vypadá jako dřív, a my s Elli můžeme připravit večerní bojovku, která bude tentokrát ve znamení pěti smyslů. Ellenka rozmístí po zahradě zapálené čajové svíčky a vytvoří z nich trasu. Já po stanovištích zrak, sluch, čich, hmat a chuť rozvěsím fáborky. Když se setmí, dovedu Emu a Amálku k první svíčce a pak už musí cestu hledat sami. Na stanovišti zrak hledají mezi kamínky ukryté předměty, sluch si otestují tím, že zopakují to, co jim Elli na dálku pošeptá, čichem poznávají svoje sprchové gely, hmatem určují šišku a větvičku smrčku, a nakonec ochutnají ostružinu, malinu a banán. Obě si vedou moc dobře. Celá bojovka má podle nich ale jednu velkou chybu: ,,Co? To už je koneeec? To byla nějaká krátká bojovka…“ diví se obě a zklamaně se jdou chystat do postele. Dnes konečně usínají před desátou.

Den šestý
     Když mi ráno zvoní mobil, rychle po něm sáhnu a hovor přeruším. Rozhlédnu se po místnosti a zjistím, že děvčata ještě spí. Až potom zjistím, že už je půl deváté. Nepamatuji si, kdy já naposledy spala takhle dlouho.
     ,,Ciao Italiano!“ zvolám, když se po krátké dovolené v Itálii znenadání, bez ohlášení objeví synek s přítelkyní. Amálka s Elli je nadšeně vítají a těší se z přivezených dárků. ,,Tak ukaž jak po tom týdnu vypadáš?“ prohlíží si mě synova přítelkyně a když zjistí, že jsem to přežila bez úhony, předává mi úžasné dárky plné italské atmosféry. S jejich příjezdem si konečně naplno uvědomuji, že naše dívčí dovolená dnes končí. Nezbývá než posbírat všechny odložené dětské věci, sbalit zavazadla, zavzpomínat na to, jak jsme celý týden díky krásnému počasí mohly snídat venku v pyžamu, a i po večerním mytí v něm běhat po zahradě. Jak jsme si venku čistily zuby a venku se i myly, jak jsme každý večer četly knížky, hrály pexeso, domino, a z postele pozorovaly měsíc. Jak jsme starými rohlíky chodily krmit ryby na nedaleký rybník a vodníkovi nosily hrnečky na dušičky, a jak ho Amálka z Kamence přejmenovala na HRdlořeza, protože má přece u sebe ty HRnečky…

Abych nezapomněla…,    
díky letošnímu létu čtyři holky vědí, jaké to je snídat na verandě v noční košili, večer před spaním v ní běhat po zahradě, mýt se venku za tújemi a čistit si zuby pod smrčkem.


26 komentářů:

  1. Prostě správné prázdniny u babičky, co neměly chybu. :-)

    OdpovědětSmazat
  2. Henrietko, to jsou skutečně zážitky, na které se nezapomíná. Já čerpám ze zážitků, které jsem zažila s babičkami dodnes. Jsou pro mne stavebním kamenem mého života.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Diano, taky hrozně ráda vzpomínám na prázdniny u babiček. Vyvolává to ve mně krásné pocity. Doufám, že si holky na náš týden taky vzpomenou a že třeba nebyl poslední:-).
      Henrieta

      Smazat
  3. Užily si to děvčata, užila sis to Ty. I to taková dovolená je prima.
    Hanka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bylo to prima, Hanko. Zase jiná dovolená, ale prima:-).
      Henrieta

      Smazat
  4. Takové prázdniny jsou nejlepší :-)) Já chci taky vnučky :D :D Takhle musím pobíhat v noční košili kolem chaloupky sama :-)) a dělám to po ránu dost často :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. U nás zase nejsou kluci, Zdenko:-). Ale asi to tak má být. Můžu Ti je poradit, aby kluci pobíhali v pyžamech kolem chaloupky s Tebou:-).
      Henrieta

      Smazat
  5. Holky, užily jste si krásné prázdniny.

    OdpovědětSmazat
  6. To se tak krásně čte Henriet ❤

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jé, děkuji, Zuzi:-).
      Krásný čas zářijový.
      Henrieta

      Smazat
  7. Holky, užily jste si to náramně. Některé střípky vyprávění jako by byly od nás :-) Henrietko, pěknou sobotu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No jasně, Marti, s dětmi je to všude podobné.
      Krásné září Ti přeji
      Henrieta

      Smazat
  8. No, pak budou někdy po letech psát děvčátka na blog, jak krásné prádniny prožila s babičkou. Tyhle vzpomínky jim nikdo nevezme. Musím se přiznat, čím jsem starší, vracím se do šťastného dětství a vybavují se mně různé příhody, které jsem s dědou a rodiči prožila. Bohužel, už nikdo z nich nežije, jen ty vzpomínky.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jé, to by bylo hezký, Pavlo...ale kdo ví, kde blogy za pár let budou:-). Je pravda, že já taky na prázdniny u babiček vzpomínám dodnes. Tak snad se holkám taky tenhle týden někdy vybaví:-).
      Henrieta

      Smazat
  9. Henrietko, už myslím podruhé gratuluji k přežití a prvnímu tetování!
    Přeji krásný, klidný večer, Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, Helenko. Motýl na rameni, motýl na břiše, prostě pokérovaná babka:-).
      Henrieta

      Smazat
  10. Krása, myslím, že jste si to všechny náramně užily a holky budou mít na co vzpomínat. A to je úžasné. Přeji hezký den. EvaLuna

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bylo to fajn, Evi:-). Doufám, že si holky vzpomenou stejně tak, jako já na něj nezapomenu:-). Děkuju, pěkné dny.
      Henrieta

      Smazat
  11. Henriet, to zni jako bajecne prazdniny s babickou. Myslim, ze ne kazdy se muze pysnit tim, ze ma takovou babi, mami , nebo ze by zazil takove prazdniny. Klobouk dolu. M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Marci, byly to báječné prázdniny s děvčaty:-). Jsem ráda, že jsem to zvládla, měla jsem z toho trochu obavy, ale hodně pomohlo počasí a dobrá nálada:-).
      Děkuju, měj se fajn.
      Henrieta

      Smazat
  12. Henrietko, jsi báječná babí. Věřím, že holky budou dlouho vzpomínat na všechny ty akce s babičkou připravené a prožité. Jestli někdy budu babí, tak jsem zvědavá jaká. No, ale to si ještě počkám.... Škoda.
    Přeji krásný týden. D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dášo, děkuju za milá slova. Budeš stoprocentně skvělá babička. I když my pracující to máme trochu složitější. Určitě to přijde v pravý čas:-).
      Měj se hezky
      Henrieta

      Smazat
  13. Jak to tu čtu, byl to prostě úžasný týden. Prázdniny u babičky na jedničku.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No mně se líbily, Dý:-). Ale holkám snad taky, vzpomínají na ten společný týden na chatě. Děkuji a pěkné dny Ti přeji.
      Henrieta

      Smazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra