NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

pátek 11. srpna 2017

Šumava...já Ti to říkal!

Když se mě můj muž v pátek večer ptá, co podnikneme o víkendu, mám trochu obavy mu svou dávnou touhu sdělit.
Mou lásku k milované Šumavě se mnou totiž nesdílí.
Pro mě je to jeden z nejkrásnějších koutů naší země, panenská příroda, kopce, lesy, louky, pastviny a kraj s minimálním osídlením, což podtrhuje kouzlo této oblasti.
Pro něj jsou to jen kopce, odkud se v zimě nedostaneš a všude je to dál než daleko.
A tak opatrně vyslovím to jméno: ,,Vydra. Řeka Vydra.“
A protože je zeměpisně vzdělán a udělal by pro mě všechno na světě, je mu jasné, že pojede na Šumavu.
,,Chci Ti ukázat, že Šumava nejsou jen nekonečné kopce“, říkám mu.
,,Kolem Vydry je to po rovině.“
Přikyvuje, ale přesto v jeho očích zahlédnu letmý stín nedůvěry.
Jedeme na Šumavu!
Antýgl má být naším výchozím bodem, proto zastavíme na parkovišti nedaleko tohoto vyhlášeného kempu.
Když spatřím Vydru, srdce se mi rozbuší. Je přesně taková, jakou si ji pamatuji z dětství.
Čistá, klidná, líně se převalující přes kameny a nabízející ledové osvěžení v parném dnu.
Obrovské balvany trčící z koryta řeky budí respekt a vyvolávají touhu vylézt na ně a chvíli spočinout v jejich středu.
Na Čeňkově pile navrhuji mému muži, který už nejspíš věří tomu, že Šumavou lze jít i po rovině, že bychom mohli zpět do Antýglu dojít přes Srní. Po druhém břehu řeky Vydry.
Nalákám ho na místní vyhlášenou Slunečnou cukrárnu, kde se můžeme občerstvit.
A tak souhlasí.
Možná jsem se ale před tím měla podívat do mapy a oprášit si znalosti o vrstevnicích.
Nebyla bych tak v pravé poledne, za plného svitu slunce překvapena tříkilometrovým pochodem částečně po silnici, a pořád do kopce. Výš a výš.
V tu chvíli si pod rouškou potu a zchvácenosti uvědomuji, že můj příslib klidné procházky po rovině, vzal za své.
A tak se snažím odvést pozornost a nadšeně se nahlas rozplývám nad krajinou.
Můj muž kroutí hlavou, mé nadšení evidentně nesdílí a v jeho pohledu čtu:
,,Šumava. Já Ti to říkal!“
Šumavu se mi dnes nejspíš úplně obhájit nepodařilo.
Jenomže mě ty výhledy do krajiny prostě za tu dřinu stojí!
Božské dezerty Slunečné cukrárny profil tohoto kraje nepatrně vylepší, stejně tak zpáteční cesta, která vede částečně z kopce a částečně po rovině.
Kolem výběhu vlků za Srním jenom procházíme. Obáváme se, že symbol vozíčkáře na šipce k výběhu znamená, že odsud nemusíme odejít po svých.
Ke Klostermannovu mostu, kde máme přejít na druhou stranu Vydry procházíme opravdovým šumavským rájem, kde místní atmosféru dokreslují roubené chaloupky.
Moje srdce se nachází na vrcholu blaha.
Jen jsem zvědavá, jestli se mě můj muž i příští týden zeptá:
,,Tak co podnikneme o víkendu?“

















Abych nezapomněla…,
vždyť on si tu Šumavu jednou zamiluje!



31 komentářů:

  1. Já mám to štěstí, že kopce milujeme oba. A Šumavu jsme spolu prochodili v začátcích našeho manželství. Vydra je krásná, ale to nej... místo v mém srdci má Křemelná, ke které jsme při túře přes Slunečnou zabloudili. Tenkrát tam nebylo ani živáčka (byl to čerstvě zrušený vojenský prostor) a my se tam koupali jen tak (málem jsme zmrzli ;-)). Prostě romantika ;-). Díky za vyvolání krásných vzpomínek.
    Ale ten kopec do Srní, ten jsme přiznávám nešli (zato k Poledníku mne tenkrát manžel táhl kolmo na vrstevnici lesem, cesta necesta :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo, tak to už jste sehraní turisté...My jsme se společnou turistikou vlastně začali až vloni v Tatrách. Tam nás to na ,,starý kolena" prostě chytlo:-). Křemelnou už jsem si našla na mapě, koukám, že je to úplně mimo civilizaci, musí tam být krásně...Tak třeba příště. Dneska jsem ještě dostala tip i na Prášily, takže ta lokalita nás asi stejně ještě čeká.
      Nevím ale, jak mu to mám říct, hihi...:-))
      Henrieta

      Vymazat
    2. Henrieto, tam, co my jsme tenkrát (před 25 lety) zabloudili, je dneska z důvodu ochrany vstup zakázán (nebo aspoň byl před 10 lety, když jsme se tak trochu "vrátili na místo činu). Ale okolo Prášil je moc hezky (bydleli jsme tam před těmi 10 lety), i když taková romantika jako před těmi 25, když tam nebyli žádní turisté ani žádné turistické značky, to už nikdy nebude

      Vymazat
  2. Jak kdybych tam na chvíli byla s vámi. Poutavé vyprávění a krásné fotografie. A už třetí reklama na Vydru na blogu (+ nedávno shlednutý film Kolja), to vypadá že se tam taky brzy ukážeme. Nedá se odolat :-)
    Z.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A Kolju jsme samozřejmě zhlédli. Shlédneme možná dolů z těch šumavských kopců, doufám že brzy :-)

      Vymazat
    2. Nojo, Vydra prostě táhne:-). Tvým dětem by se tam určitě líbilo. Tak hurá na Šumavu, dokud je příznivé počasí:-).
      Henrieta

      Vymazat
  3. Henrietko! Ty provokatérko! Já tu teď v noci žádný zákusek (ani buchtu) nemám! 😊

    Na těch fotkách to vypadá dost rovinatě... 😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No teda, já na Tebe s fotkami přírody a Tebe nejvíc zaujme zákusek...?:-))
      Henrieta

      Vymazat
  4. Henrieto, ano Šumava je krásná, kdysi jsem tam jezdila často. Díky za připomenutí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tam jezdila s rodiči asi od šesti let každý rok na dovolenou. Takže to pouto je fakt silné:-).
      Henrieta

      Vymazat
  5. Henrietko, Šumavu musí milovat každý, věřím, že i manžel si cestu najde. Ha, ha.
    Krásný příběh a úžasný cíl. Určitě jste si to užili, i když manžel frfňal. Nás na štěstí Šumava a cestování baví oba. Krásné fotky z mé oblíbené Vydry.
    Přeji skvělý víkend, plný neopakovatelných zážitků. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravuji: naštěstí :o)

      Vymazat
    2. Dášo, taky mám ten pocit. Jasně, že jsme si to užili, ale on by snad radši slezl celé Vysoké Tatry než kousek Šumavy...Jenomže mi rád dělá radost, takže doufám, že zase příště...:-))
      Děkuji, krásné dny
      Henrieta

      Vymazat
  6. Ach to už je tolik let co jsme tam byli... a zrovna nedávno jsem oprášila vzpomínku a muže lákala, že bychom přeci jenom ještě MOHLI. Nevím jestli vytřeštil oči z představy šplhání po šumavských kopcích nebo už se mu chtělo spát :o), ale přílišné nadšení jsem v nich nezahlédla. Ale já ho přemluvím.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, to se mu určitě už chtělo spát. Já být Tebou, tak to nevzdávám, on s Tebou určitě rád sleze celou Šumavu:-).
      Držím Ti palce
      Hnerieta

      Vymazat
  7. Ách Šumava...od letošního roku další moje láska,kopce nekopce ;).Kolem Vydry se prostě musí,to je skoro povinnost.
    Děkuji za připomenutí našich letošních krásných červnových dní.H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Hanko, vzpomínám na Tvůj příspěvek ze Šumavy. Krásné povídání s nádhernými fotkami. Bylo z něj cítit, jak jsi splynula s přírodou.
      Já děkuji Tobě, měj pěkný týden.
      Henrieta

      Vymazat
  8. Byli jsme na mnohych techto mistech vloni, uzasne. Sumava je ma srdcovka:-). M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to máme Marcelko stejné. Jsem ráda, že se mi letos podařilo ji vidět.
      Henrieta

      Vymazat
  9. Henrietko Šumava je opravdu nádherná a také se tam rádi s mužem vracíme..
    Jen ty dobrůtky jsme ještě neochutnali.😉..A já si myslím, že už tvůj muž Šumavu miluje.Jen to nepřizná.. Měj se moc hezky.Z❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, dobrůtky příště ochutnejte. Já nejsem na sladké, ale ten borůvkový cheescake byl tak vyvážený, jen mírně sladký a jen se rozplýval na jazyku.
      Já vím, že se mu tam líbilo. A třeba až ho tam ještě párkrát vytáhnu, bude ji i milovat:-).
      Hezké dny
      Henrieta

      Vymazat
  10. Henrietko, před pár dny jsem objevila Váš blog, skvělý! Určitě se budu ráda vracet, Vaše příspěvky jsou tak pěkné..No a Šumava,je srdcovka mnoha lidiček, i moje (na Šumavě žijeme). Srní, Modrava - to je obzvláště moje nejvíce oblíbené místečko. Kolem Vydry je procházka nezapomenutelným zážitkem, Čeňkova pila,soutok Vydry a Křemelné, ach!! Díky za krásné povídáníčko, tolik obohacujete skvělými příspěvky. Zdravím, Libuš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Libuško, děkuji!
      Je to od Vás velmi milé. Pokud se moje příspěvky líbí, buďte zde vítána!
      O Šumavě se toho dá napsat tolik a vždycky se najde někdo, kdo ví o čem je řeč. A Vy dokonce na Šumavě žijete! Musí to být krása, mít ten kraj každý den na očích:-).
      Přeji hezké dny a moc děkuji.
      Henrieta

      Vymazat
  11. U nás je ale krásně !
    Toto je pro mě neprobádaná oblast, já spíše obrážím milované Krkonoše, za měsíc jedeme a strašně se těším.
    musím říct, že ten větrník ve mě zanechal skutečně slintací stopu, okamžitě bych si zavdala.
    Tvůj kouzelník je pašák, zúčastnil se, byl s tebou a to je nejdůležitější.
    Krásné dny přeji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to mi povídej. Poslední dobou mám pocit, že žijeme na tom nejkrásnějším místě na světě.
      No vidíš, já zase neznám Krkonoše, i když ve svém hledáčku už je mám:-).
      Udělala jsi mi radost, já Tě s dovolenou tipovala spíš někam k moři. Ale to možná kvůli aktuálnímu vzhledu Tvého blogu:-). To jsou ty předsudky...
      Větrník byl kouzelníka a zmizel v něm, než jsem stačila zakrojit do svého cheesecaku:-).
      Měj se pěkně
      Henrieta

      Vymazat
  12. Nádherné fotky. Vydra je krásná, já si ji zamilovala při školním výletě a určitě tam zajedeme na výlet s přítelem. A ty zákusky vypadají tak lákavě :o)
    No a kdybyste si někdy chtěli udělat další výlet na Šumavu, a prohlédnout si ty nekonečné kopce, přijeďte k nám. Na vyhlídku Knížecí stolec (1236 m n.m.). My tam byli minulý týden, fotky přidávám na blog :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katko, děkuji. Já byla u Vydry poprvé s rodiči když mi bylo tak deset let. Od té doby si ji pamatuji.
      Knížecí stolec? Tak tam jsem...taky nebyla:-). Právě jsem si ho našla na mapě, musí tam být krásně. Pro mě ale jenom zpod rozhledny:-(. Strach z výšek je tak svazující...Takže můj muž leze nahoru a já čekám dole:-).
      Tvoje fotky do kraje jsou krásné.
      Pěkný večer
      Henrieta

      Vymazat
  13. Na Šumavě jsem ještě nebyla a jak podle fotek vidím, tak je to veliká škoda.
    Hezké dny přeji!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Hanko, vždyť to tam taky máš přes celé Česko:-).
      U Vás je přece taky tak nádherně...
      Měj se pěkně
      Henrieta

      Vymazat
  14. Henrieto,
    až dnes čtu Váš blog a příspěvek o Šumavě :-)
    My tam kolem té vVydry byli ve středu 16.8. ;-)
    Ale zdaleka jsme nenašlapali tolik km jako Vy.
    Přesto tříleťák dal pěško-kolmo 7 km k Turnerově chatě a zpět.
    Ostatní došli až k Čeňkově pile.
    Odměnou nám byla také kavárna Srní, viz. blog.
    Na Šumavu se určitě zase vrátíme !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ilono, jsem ráda, že někdo další propadl Šumavě jako já.
      Chlapeček je borec, na tak malého je to výborný výkon.
      Turnerova chata pro nás byla první příjemnou zastávkou:-).
      Ráda si přečtu Tvůj článek o šumavském putování.
      Děkuji za návštěvu a pokud souhlasíš, tady si všichni tykáme:-).
      Měj se pěkně
      Henrieta

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře. Jsem za ně moc ráda.
Henrieta