NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

neděle 16. dubna 2017

Nekompromisní mozek, velikonoční tradice a nepohrdej životem

Pondělí, 10.4.2017
Co dělat, když nálada je celý den na bodu mrazu, primule a sedmikrásky na balkoně chřadnou a transport myšlenek cestou ke klávesnici někde havaroval?
Vařím si od Sonnentoru Kouzelný nápoj.
Čáry, máry fuk…

Úterý, 11.4.2017
Když na čtyřproudové silnici na manžela zakřičím ,,Pozor!“, vůbec neví, co se děje.
Přesto zpomalí a zmateně se rozhlíží okny auta na všechny strany. Statného srnce spatří, až když si skrz boční okno řidiče, téměř koukají z oka do oka.
Zmatený srnec zpočátku neví, kam se vrtnout, ale nakonec silnici přeskáče do bezpečí. 
Překvapený řidič zklidní tep a pokračuje v jízdě.
Já si oddychnu, že jsme netradiční odpolední vycházku srnce po obchvatu města, všichni bez úhony přežili.

Středa, 12.4.2017
,,Nech ty kočičky“, napomíná paní v čekárně u zvěrolékaře svého jezevčíka, který opakovaně dotírá na naše přepravky se zvířaty.
,,To nejsou kočky, ale zakrslí králíci“, odpovídá dcera, se kterou jsme přivezli naše tři mazlíčky na pravidelné očkování.
Hlasitý smích, kterým paní náhle zaplňuje celou čekárnu, zní téměř ve vysokofrekvenčních tónech
,,On by si s nimi hrál…“, zahýká, ,,Ale pak by je asi uválel. Už takhle zamordoval králíka, kotě a slepici“, rozesměje se znovu, nejspíš svému vlastnímu hlasitému sdělení všem zúčastněným.
Dcera chápavě pokývá hlavou a já, sedíc na bobku v přeplněné čekárně, schovávám hlavu za přepravky.

Čtvrtek, 13.4.2017
,,Emičko, dala bys mi ochutnat jednu Tvojí sušenku?“, požádám Emu, která se na mě odmítavě chvíli dívá, a pak odpoví: ,,Ladši ne, babi. Měla by si potom ekzémek.“

Pátek, 14.4.2017
Celý pracovní týden se nemůžu ráno vykopnout z postele.
Celý pracovní týden se těším na den volna, až si budu moci přispat.
Jenomže v TEN DEN volna, se moje oči ráno spontánně otevírají v půl šesté.
,,Nech mě prosím spát“, prosím mozek.
,,Ne!“, odpoví nekompromisně. ,,TEĎ budeš přemýšlet.!“
,,Fajn!“, naštvaně odseknu a vstávám z postele.
,,To můžu i u snídaně!“
A tak je to vždycky.

Sobota, 15.4.2017
Velikonoční tradice dodržuji.
Každý rok peču beránka, mazanec i sekanici.
Můj muž je dodržuje také.
Každý rok je mu po tom blbě.

Neděle, 16.4.2017
Když náš kamarád před třemi lety vážně onemocněl, byla to pro nás velká rána.
Když se po náročném ozařování a chemoterapii vrátil po roce do práce, upřímně jsme mu fandili.
Když nám dnes oznámil, že se za čtrnáct dnů zúčastní Spartan Race 2017, obdivem nám spadla brada.


Abych nezapomněla…,
,,Nepohrdej životem, protože jsou ve světě lidi, kteří musí bojovat, aby vůbec mohli žít.“

21 komentářů:

  1. Sakra - na co se budu těšit v pondělí, když jsem si to přečetla už v neděli ...?
    A musím se pochválit - můj mozek se chová vzorně a o volných dnech mne z postele před osmou netahá. Jen se bojím, že už je blízko chvíle, kdy to bude jeho jediná pozitivní stránka.
    Hezké velikonoční pondělí (a ať te mozek zítra nechá pěkně spát)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tentokrát jsem v předstihu, přece jen je to prodloužené volno znát:-)
      Máš Stáňo moc dobře vychovaný mozek, tiše závidím.
      Zkusím tomu svému domluvit a dát mu ten Tvůj za příklad. Třeba si dá zítra říct:-)
      Krásné Velikonoce
      H.

      Vymazat
  2. Obdivuji vzorné a poslušné mozky, protože ten můj si jede volno nevolno ve svém naplánovaném režimu a otvírá mi oči přesně před pátou. A kdyby přece jenom zapomněl, tak psi s přesností budíčku mi dají svými mokrými jazýčky jasně najevo, že je čas ve 4.45 vstát, omrknout zahradu a vyhnat kosáky a potulné kočky. Nakonec, občas se mi přihodí, že nějak pozastavím budík v telefonu a ten nezazvoní, tak alespoň budíkové naprogramování v mozku funguje a nezaspím. Emička nemá chybu a prostě ví, že i s eventualitou ekzémku by měla začít babička "prostě po požití sušenky" počítat...co kdyby???

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdy mám pocit Diano, že mám budík v hlavě, který ale ovšem nejde vypnout ani o víkendu. Koukám, že jsi na tom podobně. A psí budíček..., taky jsem kdysi zažívala:-)
      Emička spíš rychle vymyslela, jak najít důvod nerozdělit se:-))
      Měj se hezky
      Henrieta

      Vymazat
  3. Já také nesnáším svůj bdělý mozek, který od jara, kdy se brzy rozednívá, prostě startuje na jiný pohon než v zimě, když je tma.
    Setkání se zvířetem z oka do oka se šíleně bojím, na sídlišti mě navíc deptají kočky, které jako kočkomil bych hrozně nerada přejela.
    Praskly mi včera mazance, vlastně jen jeden, koukám, že i to tobě, takže vlastně tk to má být.
    Emička je dítě rozumné, myslí na tvou štíhlou linii.
    Krásný den přeji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že mazanec není prasklý, ale před pečením nastřihlý do kříže. Tak to dělám já a mám mazance stejné jako na obrázku :-)

      Vymazat
    2. Včera jsem mu trochu domluvila. Uvedla jsem ho do klidu a po půlnoci a dala mu za příklad ten Stáni:-) Světe div se, nechal mě na pokoji o hodinu déle:-)
      Michaela má pravdu, mazance vždy naříznu do kříže. Ale proto, abych měla jistotu, že tam ta prasklina vznikne. Tu mám totiž nejradši.
      Emička spíš než na mou štíhlou linii, myslí na to, aby neměla o sušenku méně...Ale nakonec jí to nedalo a ochutnat mi jednu dala.
      I Tobě pěkný den
      H.

      Vymazat
    3. Můj mozek je pyšný, že byl dán někomu za příklad. Jen tě Henrieto varuju, že ten můj nemá jen pozitivní stránky (třeba zapomíná a taky umí vymýšlet "skvělé" katastrofické scénáře). Tak doufej, že si ten tvůj vzal příklad jen z toho vstávání ;-)

      Vymazat
    4. A proč myslíš Stáňo, že jsem svůj blog nazvala Abych nezapomněla?:-)

      Vymazat
  4. Henrietko!
    Já tě ještě moc neznám - ty jsi skvěle vtipná! 😊
    Manželovi to musíš správně nadávkovat! Až dávka dělá jed. 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Dorko, také se mi líbí Tvůj styl humoru:-)
      Já se snažím dávkovat...je to marný boj...:-) Když to není v hlavě...
      Pěkný den
      H.

      Vymazat
  5. Správně namíchané čaje umí zázraky - na mne mají blahodárný účinek.
    Někdy zvířata naprosto nechápou, proč se jim neustále my lidé někde pleteme do cesty. Už z toho musí být slušně otrávení!
    Možná, že zakrslí králíčci přerostli do velikosti kočky a paní z toho byla trochu zmatená :o).
    Jak pěkně vychovaná vnučka, když myslí v prvé řadě na zdraví své babičky.
    Mé spaní občas naruší úplněk, který mne tahá z postele, už ani nejsem rozmrzelá :o) a beru to smířlivě.
    Pokud ti tvůj muž chce udělat radost a vše co jsi napekla sní, aby tě mohl pochválit, tak to raději nepeč a šetři mu žaludek :o)).
    Kamarád si obdiv zaslouží a život mu nabízí nové obzory, které si za svůj boj s nemocí má dovoleno užít.
    Henrieto, tak se těším na příští vyhodnocený týden.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, Sonnentor ty čaje opravdu umí, to se musí nechat.
      Paní na veterině byla spíš trochu ,,podivná":-)
      Možná by to bylo řešení, nepéct, ale ty tradice jsou tak zakotveny, že mi to nedá. Je pravda, že já tyto pokrmy už dávno nejím, jen ochutnám kousek sekanice jako kuchařka a prasklinu mazance si dám k snídani. Té neodolám.
      O kamarádovi jsi to řekla moc hezky. Děkuji
      H.

      Vymazat
  6. Příspěvek je už hodně podrobně okomentován a tak já se už do toho pouštět nebudu. Vím jen, že se budu těšit zase na ten týdenní další, protože každý je bezvadný, vtipný a nápaditý.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý komentář mě potěší, Hanko.
      Moc děkuji, budu se snažit pár smysluplných vět opět napsat:-)
      H.

      Vymazat
  7. Hezké zamyšlení "abych nezapomněla" a moc pravdivé. A teď veseleji :-) včera jsem chtěla od Bertíka jednu půlku kinder vajíčka a přemýšlel, kolik mi z té půlky odloupne :-)) - měl tam čtyři poloviny a nakonec jsme jednu dostala, ale byla tááák příšerně sladká, že jsem si říkala, že se bez ní možná i obejdu :-)) Hezký den D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bertík taky dobrý, haha:-))Já si myslím, že oni by se s námi ty děti hrozně rádi rozdělily, ale když na to mají takovou chuť...:-)
      Nedávno jsem kousla do sušenky Oreo. Zajímalo mě, co je to za zázrak, když je tak propagovaná. Kromě příšerné sladkosti jsem žádnou chuť necítila. Takže nic pro mě.
      Měj se hezky
      H.

      Vymazat
  8. Opět jsem se pobavila, děkuji :-) K

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě těší, Karlo:-)
      Měj se pěkně.
      H.

      Vymazat
  9. Být v té čekárně moje dráhá polovička, tak buď nevydrží on, ale spíš ta ženská :-). A Emíí je již teď řádně připravována na trdý boj o potravu :-)). Opět moc vtipné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo Emička, ta si jídlo hlídá. Není dne, aby se po obědě nezeptala ,,co bude k večeži":-))

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře. Jsem za ně moc ráda.
Henrieta